První trénink v Severním království, v Jezerním kraji | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

První trénink v Severním království, v Jezerním kraji

Zveřejněno 10.3.2020

Cestou na sever mi na mobilu blikala jedna zpráva za druhou, tedy mému road managerovi, jak říká Lucka Bílá tomu svému :-), já mobil ani nemám. Všechny byly o C19, o vašem strachu z naší cesty, občas napsal Michal, zda karavan ještě jede, a to samé bylo v mejlech. Mezi nimi i jeden od šéftrenéra prcků Dukly, že tréninky mají stopku. 

Je to zvláštní, pozorovat dění okolo toho viru z cest, kde statisíce lidí vidím v busech, na letištích, v metru i na ulicích, v restauracích i nákupních centrech a nebýt jednoho na trajektu, co roušku měl, musela bych napsat, že všichni „úplně nahoře bez“. Snad ještě ten pán, co utíkal z Francie do Anglie trajektem se skříní hozenou na střeše auta „jen tak“, byl podezřelej :-) No i toho máte ve fotogalerii! 

Tady v Keswicku, kde právě spíme, je úplně plno, obchody, kavárny (dnes to byla k obědu kombinace horké čokolády a palačinek s cumbrijskou klobásou a marmeládou cibulovou), kemp je plný a nikdo před námi neutíká, když Mia Ronja pčíká. Víte, že už tu naplno kvetou narcisky, sněženky, krokusy, do poupat jdou rododendrony a magnolie, ale na vrcholcích leží sníh a je milimetr nad nulou. 

Jsem v tomto zeleném a mokrém severním kraji už šestým rokem, Keswick a hory okolo jsem si zamilovala, taky řezníka ve městě, procházku okolo jezera Derwentwater, obchůdek s kravinkama, kde je všechno oovečkovaný (najdete ve fotkách), zbožňuju ty lidi, co tě pokaždý pozdraví, a také místní trh… a prostě jo! Je mi fuk, že vlastně kdykoli tu jsme, tak cedí jako z konve :-)

Tento rok jsme na kopci nad městem, úžasný kemp, protože ten náš dole u jezera je zaplavený. Cedí už dlouho a dost. V noci to okolo polámalo stromy, ale nás čert nevyděsí, spíme jako hozený do vody! 

Odpo Eli absolvovala první trénink z několika, které ji tady čekají, mezinárodní závody v krosu okolo hradu Dacre zrušili, takže máme volný program. Pro Eli to tedy dnes znamenalo 20 stometrových rovinek v ostrém tempu a do kopce! A s nadšením :-) 

Mimochodem, ten obytňák, co se u něj předvádí na fotce můj chlap, ten by se sice tomu našemu expedičnímu vešel do garáže, ale je hodně cool, takže… jedéééém a nos neofrňujéééém! 

Jo a zítra máme výpravu ke Zdi, cestou potkáme Aryu, dceru krále Severu a nad námi bude (jako dnes v noci) kroužit Daenerys, První toho jména, Za bouře zrozená... na hřbetu svého draka jménem Rhaegal!  

První FOTOGALERIE 


Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(10.3.2020 21:26:21)

Tak jo...beru Pavla za slovo..:)...a Eli zítra jim to ukaž těm severskejm větrnejm skřítkům !!!...odpoledne si dám nohy na horu s budu si vychutnávat  tu zprávnou únavu po drsným tréninku..:)

(10.3.2020 22:29:37)

Jak píšeš, tak se stane :-) Pozdravy dolů a držte se! 

(10.3.2020 20:16:33)

Při pohledu na fotky...slza ukápla ,to díky vzpomínce hluboko uložemé.Jako by to bylo včera...to skálopevné rozhodnutí,že :"poběžím dvoudenní ultra podél Hadriánova valu".. :(.Bohužel tělo jasně řeklo dost!No a tak jen vzpomínky zůstali na tu děsnou dřinu při tréninku.Blaní ..užívejte tý krásy drsného ale spravedlivého severu.Věřím,že Eli to tam za mě dá...

(10.3.2020 20:52:48)

Muž Ti vzkazuje, že jemu sice řeklo tělo taky dost, ale že na něj s.r. a že Tě zve na ten ultra Hadriánovskej pospolu! 

Víš, my to tu prostě zbožňujeme, po valu jsme šli tam a zase zpátky, četli si o tom kusu dějin a... představovali si :-) Eli dá zítřejší trénink za Tebe! Až Ti budou odpo cukat lejtka, bude to TO!