Už ve Slunečné kavárně, ale o to více v Dolomitech, jsme prodávali výjimečný olivový olej z jižní Itálie. Extra panenský a za studena lisovaný, z nejlepších oliv Coratina, silný & voňavý, prostě fruttato intenso! Po malém výpadku… je opět naskladněn a nyní v sexy duhových plechovčičkách! 

Přijeďte, protože tady se čeká fakt rvačka! Mimochodem, svůj k svému sedá, zlatý zlato hledá :-), námi právě nabízený olej Muraglia z odrůdy Coratina a v provedení Intense Fruity… je i v letošní roce držitelem zlatých medailí z World´s Best Olive Oil . A drží mnoho dalších národních a mezinárodních ocenění! 

Sám majitel nám říká, že jeho nejlepší olej z monokultivaru Coratina (mimochodem se jedná o jednu z nejlepších a nejvýznamnějších odrůd oliv na světě vůbec), je extrémní, ostrý, divoký a silný, jako ten, kdo se o olivovníky desetiletí stará; je poctivý jako půda, která olivové háje hostí, ale je zároveň jemný a robustní syté barvy se zlatavými tóny, je neuvěřitelně lahodný i pikantní současně…, jako Puglie, kraj, kde se rodí co rok! 

Zkuste to jako můj muž, který má za sebou degustační akademii olivových olejů v Terstu: nalijte si drobet do dlaně, samo do té čisté a přirozeně teplé :-), zakryjte dlaní druhou, po 20 vteřinách horní dlaň lehce nadzvedněte a přivoňte si! Víc nemusím ani říkat! Vlastně ano, pak stačí použít jazyk, dlaň si prostě olíznout. Olej se nejlépe degustuje při teplotě lidského těla. Ucítíte artyčok, seno i pepř, také fenykl, dokonalé spojení chutí, které jen tak z úst nezmizí. Poctivost sama! A ruce? Nemýt, rozetřít, olivový olej je totiž ideální na pleť!  

Oceníte ho na pořádné flákotě na grilu (kdo kdy absolvoval Pavlíkovo megagrilovačky pod Marmoladou, na tom obřím tálu naproti Baru El Morbin, ten ví)! Sedne dobře i v čerstvém salátu, na talířku se špetkou dobré soli, kam bílý domácí chléb pomalu namáčíte…, ale i na lžičce dětem po ránu, jako u nás! Nic lepšího pro ně udělat nemůžete! 

Anebo… zkuste tohle: Baruška ze šparglovny přinesla roztomilé dýně Hokkaidó, nasekala, povařila, rozmixovala a.. No a pak co talíř dejte lžíci na sucho pražených dýňových semínek, pár hoblinek parmazánu a opět lžíci… olivového oleje. Polévka se nezahušťuje, dýně byla na medaili, měli jsme jí tak akorát zralou tam dole pod jižním bastionem! Luxusní cesta do gurmánského nebe, jak se shodnu z expertem Lucianem Materou, který s tímto olejem kouzlí v jeho nebeské jižanské kantině Il Turacciolo! 

Možná se ptáte, proč jsme s tím „naším“ udělali takovou díru do světa v Dolomitech? V Itálii s italským olejem? Doba je zlá. Už i italská hospodyňka je zmagořená obchoďáky a slevami, výprodeji a dovozem olivového šuntu z okolních států. Velkovýrobci produkují povětšinou děs. Prostě Italka už zapomněla, jak má pořádný olej chutnat a kde ho koupit. A pak je také líná se poohlédnout. No, to je realita. Díky zparchantělé globalizaci dostává na prdel už i mýtická italská gastronomie. 

Ale u nás je svět ještě v pořádku! Zastavte se!