Miluji mého muže. Ani to nejde popsat :-) Vlastně, trochu i jde:
Zveřejněno 17.2.2016
Jedním z důvodů je, jak dbá na naši bezpečnost. Dnes například šel montovat zadní bezpečnostní kameru do expedičního Volva. Super věc. Je to trochu náročnější než kamera přední, a proto, aby ji dobře nastavil, vlezl si do kufru (nastartovaného auta, jinak kamera nesnímá) a tlačítkem na hraně víka kufru tento za sebou zavřel. Pak naladil kameru a… dvě hoďky o něm nikdo nevěděl.
Volvo parkuje pár metrů před naším karavanem, to jo, ale já uvnitř s holkama, však poo chodíme na hoďku dvě na kutě. Logicky, bez telefonu. Zapomněla jsem dodat, že kufr od zadních sedadel odděluje bezpečnostní síť, uvnitř pár věcí a… partner, 100 kilo živé váhy.
Co se tam dělo ty dvě hodiny, co nemohl ven, bo zevnitř kufr neotevřeš, znám z vyprávění a slíbila jsem, že o tom všem… pomlčím :-) Jsem zticha, pravda, ani slovo. Jen píšu. Po 120 minutách pokusů a pokřiků (speciální fólie na sklech vozu znemožňují jejich rozbití, ale též dobře odhlučňují), se mu podařilo deštníkem a skulinkou otevřít okno zadních dveří. Tak jsem ho i náhodně našla, zkrouceného téměř do kozelce, mávajícího deštníkem z okénka. Bohužel, moje srdce vyhrálo nad rozumem, měla jsem počkat s otevřením a shromáždit pár sousedů, připravit kameru, ohňostroj, přetlakovou komoru, aby se s tím vyrovnal… atd. Však, taková oběť pro rodinu :-), ta by se měla zaznamenat!
Prosím, nikomu o tom raději neříkejte :-)
Komentáře
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit