Vracíme se z dnešního atletického mítinku v Prachaticích, holky si čtou a já mohu na chvilku na zprávy. Hned první je šokující. Noviny říkají, že Italové po dvou měsících zaplnili pláže i bary. Pravidla dodržoval málokdo.

V emailové poště vidím, jak se i dnes několik íček ptá, zda mohou dorazit s karavanem do kempu. Ačkoli je na webu napsáno, že bude zavřený celý rok, tupě se pokouší… najít skulinku. Všem odpovídám stejně, desítky tisíc mrtvých, ještě před pár dny dokonce v chlaďákách před nemocnicemi, četná města vypadala jako válečné zóny, kolaps nejen zdravotnictví, ale prakticky celé italské ekonomiky…, a na konci tunelu není světlo! Je tam další krize. Další pandemie. A oni? 

Cituji: „První víkend do konce omezujících opatření zaplnili Italové pláže v prázdninových letoviscích i městské parky, večer se pak ve velkém scházeli v barech a restauracích. Úřady si stěžují na porušování pravidel proti šíření nákazy a policie rozdávala tučné pokuty. Mladí lidé se scházeli v centrech měst před hospodami a bary, které mohly v pondělí po dvou měsících nucené uzávěry opět otevřít. Většinou na sobě neměli roušky a nedodržovali ani pravidlo nutného rozestupu. V hlavním městě Římě byly v akci tisíce policistů, kteří kontrolovali zejména čtvrti, kam Římané obvykle vyrážejí za zábavou. Poté, co se v centru začali nadměrně shlukovat lidé, nařídil starosta koronavirem značně zasaženého severoitalského města Brescia, aby zdejší podniky zavřely už v 21:30. K podobnému opatření se uchýlila i středoitalská Perugia. Starosta Verony Federico Sboarina rozhodl, že alkohol budou moci lidé konzumovat až do 2. června pouze u stolů. Místní omladině vytkl, že po sobě nechává nepořádek v podobě prázdných láhví, plastů či jiného odpadu. Guvernér Lombardie Attilio Fontana pohrozil znovuzavedením omezení pohybu, pokud nebudou obyvatelé dodržovat preventivní opatření proti šíření nákazy. Podle něj není možné riskovat opětovný nárůst případů infekce a tím znehodnotit oběti na životech v uplynulých měsících.“

Dalo se to samozřejmě čekat. Nedodržují nic. Nikdy. Budou těmi, kteří odstartují druhou vlnu. Jako kdyby jim ze slovníků vymazali už tak pro mnohé těžko pochopitelné výrazy: zodpovědnost, střídmost, respekt, trpělivost. 

Kdyby mi v mém skomírajícím ubytovacím projektu v Dolomitech na dveře zazvonil Ital, pošlu ho domů! A na cestu mu povím svoje! Já ty pojmy z odstavce výše ctím! Budu jen doufat, že Češi budou zodpovědnější, že dodrží slib rodinám, stařečkům i dětem, že neudělají nic, čím by je na životě ohrozili!