Tři sestry v akci | Blanka Milfait | domácí marmeláda, Slunečná kavárna

Tři sestry v akci

Zveřejněno 23.3.2019

Dnes byl, ale to jsou teď vlastně skorem všechny, den jako ze škatulky. Od rána pere sluníčko, ještě je tu hromada sněhu a obědy na terase našeho baru jsou nepřekonatelné. Do Salaše pod kapličkou, jak se naše samota jmenuje v překladu, za námi dorazila Nikolka, velká sestřička indiánek. Ráno jsme to všichni vyrazili oslavit na vrchol nejvyšší hory Dolomit, bláznilo se na ledovci a nikomu nic nechybělo :-) 

V baru El Morbin se zatím chystala príma bašta. Jako předkrm šlo na stůl carpaccio z lososa ze studeného chovu – a to v citronové šťávě a exkluzivním olivovém oleji z Puglie s trochou hrubé soli a pepře (připravila Erica, bo její tatínek prodává ryby a jejich zpracování má Eri prostě v krvi).

Stefania připravila na pizzu, měli jsme tu s karčófama, jak říkají holčičky, s pančetou, pikantním salámkem, ale taky tu s jablíčky, špekem či se sýrem, za kterým sem jezdí lidé z dálky… jmenuje se „Srdce Fassy“. K tomu nějaké to prosecco, co jinak také v našem kraji a… pak se jelo na zmrzlinu :-)

Proč to všechno píšu? Prostě jsem ráda, když se takto sejdeme, prostě mám ráda dobrou společnost u stolu, prostě… protože mám ráda mojí rodinu! Samo, že u stolu nechyběl ani Franz, ani marmeládový princ Max, natož pan P. 

Ačkoli si stále více uvědomujeme, jak je náš kraj poničený říjnovým uragánem Vaia a děsivou povodní, co poté desítky kilometrů údolí vymetla někam k moři (s jarem je ta pohroma opět tuze dobře viditelná), a ačkoli chápeme, že obnova potrvá dlouhé roky a budou to roky velmi těžké, moc těžké, musíme žít. A jít dál. 

Šestý den po uragánu, to byl také šestý den po porodu, jsem si napsala: „když tvůj život i práci devastuje uragán, laviny, záplavy a sesuvy celých úbočí... jak v tyto dny náš domov v Dolomitech, nepřestávej žít, a když procházíš údolím, co plné sraček, nepřestávej jít.

Komentáře

Pro možnost komentovat se musíte Přihlásit

(24.3.2019 10:35:35)

Milá Blani, moře pozdravů, je to nádhera, holčičí slet,s pánskou obsluhou, paráda, pohoda z vás září a jsem ráda,že si ji mohu, byť na dálku, taky trochu užít. V Praze včera taky krásné adzzuro,které však kazí haldy betonu kolem dokola. Tady nám nezasahuje ani kůrovec, ani sucho, žádná přírodní apokalypsa (zatím), ale developerské společnosti,které jsou stále více a více nenažrané, usurpují každý metr, centimetr,milimetr, mám pocit, že je to horší uragán než ten přírodní, obnova nenávratná.

Přeji krásné jarní dny v plném zdraví všech a se sluníčkem v duši.:-)))

(24.3.2019 17:24:09)

Já to říkám také, Helenko, po uragánu se to jednou vrátí do původního stavu, ale po betonové smršti už ne :-/ Mnohé developerské projekty, absolutní většina, škodí nejen životnímu prostředí, ale přímo a rovnou nám všem...   

Tady dnes bylo pekelné vedro, byli jsme na závodech, zítra dám fotky, super den a proto moc pozdravů z divočiny :-) 

(24.3.2019 09:13:03)

Milá Blani :-) moc Vás všechny zdravím! Také v Beskydech byl včera slunný a teplý jarní den. Vidím, že panu P. ty holky prostě jdou :-)) přesto se těším na korunního prince, určo ten holčičí gang trochu rozčísne! Užívejte si společných rodinných chvilek co nejvíc. Na cestu dalším dějstvím života Vám přeji hodně sil. Sníh dosud hodně milosrdně zakryl, ale jaro v plné síle ukáže obraz, ze kterého srdce puká... Beskydy po uragánu sice nejsou, ale lesy tu mizí před očima, na mnohých místech je doslova měsíční krajina...kůrovec a velké sucho si vybírají svoji daň, i když často se zamýšlím i nad tím, zda je to jenom sucho a kůrovec :-((

(24.3.2019 17:26:56)

Jani dojeďte, už se na vás moc těšíme!!!  Máme si o čem povídat, chybí mi Tvůj rozhled a úhly nazírání na jednotlivé věci... Pozdravuj také doma, prosím! 

Sestry a bratr dnes E-lišce fandili na něčem jako je krajské mistrovství na běžkách, už opravdu poslední závody... a musím Ti napsat, že jsme se pýchou nad Eli málem rozplakali, a dřív asi pan P. Však zítra o tom něco písnu :-) 

Moře pozdravů a pusu!