„Myslím, že podstata toho, co na Vašem FB a vůbec na Vašem životním příběhu lidé hledají, se trochu podobá pohádce. Takové pohádce, která v sobě obsahuje nejen napínavý příběh, mající jak hladké, tak drsnější zatáčky, ale hlavně příběh, po kterém drtivá většina lidí touží. Láska v rodině, šťastné děti, svobodný duch, tvůrčí práce, která člověka baví a dobře živí, fantazie, příroda, dobré jídlo, cestování, srovnané hodnoty. Mohl bych pokračovat, ale tohle je podle mě podstata - Váš příběh obsahuje to, po čem spousta lidí touží, a ve Vás vidí, že to nemusí být vymyšlený příběh pro knížku nebo FB, ale skutečnost. Příklad, nápověda, nakopnutí...“ Vladimír K.

Pravidelně jsem zvaná, abych tam či jinde držela přednášku motivační. Nabudila. Vzpružila. Napověděla. N.a.k.o.p.l.a. Pravidelně odmítám, ačkoli by za ni nejednou bylo zajímavé vylepšení našeho rozpočtu. Nemohu. Občas se totiž na takovou mrknu někde na netu. A buď se musím smát, hrůzou nedýchám, či si říkám, kde bere ta stále větší komunita koučů odvahu. Vždyť je to nejednou směs trapnosti, unylosti a trýznění… Nejsmutnější je, že většina těch drahých koučů nemá pražádný základ, na kterém stavět. Historii. Vlastní výjimečný příběh.

Nedávno jsem četla rozhovor se slavným Ivanem Passerem, v USA působícím režisérem, který řekl, že jeho generace kdysi, opravdu kdysi dávno, viděla úspěch jednoho jako příležitost pro druhého, pro ostatní, pro další! Proboha, proč se to ztratilo? Proč? Tohle koučstvo české změnit prostě nedokáže… a já mám obavu, že žádné to nakopnutí nepomůže.

Když lidé na ty motivační přednášky chodí (už jsou snad v každém kulturáku), najímají divotvorné kouče, za oboje a v kvalitě ne vždy odpovídající platí balíky… jak to, že se Passerem zmiňovaný faktor sdíleného úspěchu mezi lidmi nerozšířil? Nerozšiřují se četným seminářům úměrně ani řady těch, kteří se vydali vzhůru, či jen po vlastní cestě. Nakonec i ti úspěšní jsou stále cílem ataků, namísto toho, aby je masa po motivaci toužících vnímala jako majáky možného, světlo kdesi na konci cesty, jako dobrou turistickou značku po cestách divočinou podnikání či žití. Jak je to tedy s těmi kouči?